My Winter Storm - recenze
My Winter Storm
Dlouho jsem přemýšlela, jak zhodnotit tuto desku. Abych pravdu přiznala, po prvním poslechu jsem z toho měla rozpačité pocity. Toto CD nechci nazývat sólovým, ale novým CD Tarji Turunen. Na tento počin můžeme pohlížet z různých pohledů. Můžeme ho vidět jako obyčejnou desku, ale já si všimla jakési linky, táhnoucí se celým CD, vyprávějící příběh jako celek. Přesto všechno, každá skladba obsahuje svůj vlastní příběh, když ji budete poslouchat samostatně. Písničky jsou v harmonickém uspořádání. Jak jde vidět už v bookletu, dílem nás provází Ledová královna, Panenka, Mrtvý chlapec a Phoenix – všechny tyto osoby v Tarji Turunen. Ite Missa Est je intro k písni I Walk Alone, inspirovanou Mozartovým Requiemem. Silný název (pro fanoušky, tak i pro Tarju samotnou, jak řekla) a majestátný refrén, dokreslený smyčci – skutečně trefa do černého, která nebyla myšlena jako zpráva pro Nightwish. I Lost Northern Star by mohla teoreticky opět představovat Tarjinu pozici, ale ona rozhodně ztracená není
a tato píseň se také jen tak neztratí, je v ní prý
(v překladu “Umřít živý“ ) dá spoustě lidem zabrat, aby ho vůbec pochopili
a některým se to ještě nepovedlo. Tady měly kytary možnost se vyřádit. Díky klávesám, které tu nejvýraznější postavení v podobě tří tónů, máte pocit filmového traileru. Boy and the Ghost je velice temná písnička, příběh je (podle mě) na způsob Holčičky se sirkami. Celou atmosféru Tarja, při vyvrcholení písně, umocňuje svým hlasem. To dokáže vyvolat velmi temnou a smutnou atmosféru a často i slzy. Sing For Me je taková zvláštní skladba. Začíná trochu rozverně, těsně před refrénem je až zoufalá – zdařilá kombinace.
Další kus – Oasis – Tarja napsala sama. Píseň je velice uklidňující a mám z ní pocit moře v hluboké noci, kdy vlny naráží na břeh. Přesto, že text je ve finštině název je anglicky. Hlavní roli v ní hraje klavír a cello. Poison je předělávkou Alice Coopera. Někdo tuto volbu hodnotí jako nevyhovující až krkolomnou vzhledem k zpěvačce. Muselo být těžké najít způsob, kterým by se dala tato píseň interpretovat na My Winter Storm z Tarjiných úst. Our Gread Divine je jedna z písní, která je odzpívána “více“ klasicky. Milostný příběh se zde pojí s orchestrem a vytváří další baladu. Sunset je přechodem k Damned and Divine. Je to smutná a temná, ale zároveň jemná a překrásná píseň. Nespoutanou písní se pro mě stala Ciaran's Well. Divoká píseň, při kterém ukázaly svou páru kytary a Tarja drsnější polohu svého hlasu. Minor Heaven začíná jemnými smyčcovými a klavírovými party a postupně se smíchává s kytarami, jako kdyby se měnila v něco, co chce mluvit samo za sebe. Celou tu parádu zavírá Calling Grace, vyvolávající pocity jakési psychické vyrovnanosti, smířenosti a vidiny nového začátku. Tarja je doprovázena pouze akustickou kytarou. I když nemám ráda, když desky končí utahanými songy, Calling Grace působí jako balzám na duši, vyvolávající pohodu a uvolnění.
Mnoho lidí toto CD hodnotí záporně a při recenzi kritikou nešetří, ale v tomto případě se deska musí uležet a ve vaší mysli dozrát, dokud se do ní neponoříte a nepochopíte jí. Hodnotím jí velice kladně. I když spoustu věcí mohlo být uděláno lépe – všechno se dá vždy udělat lepším způsobem, v My Winter Storm jsou emoce procházející každou sekundou každé písničky. To je velice důležité a to se Tarji povedlo, dala do toho srdce a duši. Byla devět let zvyklá, že za ní všechno dělali ostatní a najednou stála před velkou výzvou. Vyzkoušela si, zda dokáže komponovat skladby. Uvidíme, co přinesou další roky, až se v tom Tarja naučí zcela chodit
- Piperka -